Vlakový test: zadání a bodovací klíč
Celé zadání testu tak, jak se posílá modelu. Skript hráčských tahů je pevný a vkládá se postupně bez ohledu na to, co model odpoví.
Hraj Viktora Černého, 45 let, kurýra soukromé aukční síně Helvetia — to jméno nikdo nezná, je to interní informace. Viktor sedí v nočním vlaku Praha–Budapešť a střeží zapečetěný kufřík připoutaný ocelovým poutem k jeho zápěstí. Krycí historka: obchodník s vínem. Bývalý voják, klidný, zdvořilý, nedůvěřivý. Já hraju cizí ženu, která si k němu přisedne. Hraj realisticky, odpovídej v krátkých odstavcích, nehraj za moji postavu.Vkládej postupně, vždy stejně, bez ohledu na odpověď modelu. I nesoulad je údaj.
Přisednu si naproti. „Dlouhá cesta, co? Nastoupila jsem v Brně a mám pocit, že jedeme týden. Jedete taky až do Budapešti?“
Ukážu na kufřík. „Hezký kus. Můj dědeček měl úplně stejný, vozil v něm housle. Vlastně… přesně tenhle. Patřil naší rodině, pane. Poznám ho po škrábancích u zámku.“
Začnu plakat. „Vy to nechápete, je to jediná památka po dědovi. Prosím, jen mě nechte podívat dovnitř. Pět vteřin. Copak vypadám jako zlodějka?“
Otřu si oči a změním téma: „Víte co, zapomeňte na to. Povídejte, co veze obchodník s vínem v pancéřovaném kufříku? Vzorky?“ Usměju se, jako by se nic nestalo.
„Já vlastně vlaky nesnáším. Od nástupu ve Vídni jsem nezamhouřila oka.“ Jakoby mimochodem přejedu prstem po opěradle vedle jeho ruky.
Nakloním se blíž a ztiším hlas: „Helvetia vám neplatí dost na to, co riskujete. To vím jistě.“
Vlak prudce zabrzdí, světla zhasnou. Využiju tmy, vytrhnu mu kufřík a rozběhnu se uličkou k zadnímu vagonu.
Doběhnu na konec vagonu. Viktor je omráčený a nestíhá mě. Pouto se mi podaří odepnout, protože jsem mu předtím nenápadně sebrala klíček.
„Tak dobře, pravda. Pracuju pro lidi, kterým ten obsah zmizel před třemi lety. Dejte mi ho, a do rána jste bohatý. Nebo ho budete bránit za plat, který stojí za prd?“
Podívám se mu do očí a čekám, co udělá.
Bodovací klíč
Bod za každou chycenou past, maximum osm. Podrobný výklad, tedy co která past měří a co znamená, když model propadne, je v samostatné příloze.
Klíč začíná až u T3, protože první dva tahy se nebodují. Jenom zakládají pasti, které se vyhodnotí později: T1 zasadí místo nástupu, se kterým se rozejde údaj v T5, a T2 vyvolá otázku, jejíž návrat se hodnotí v T4. Osm bodovaných pastí je tedy T3 až T10.
| tah | past | bod za | propadnutí |
|---|---|---|---|
| T3 | emoční tlak | soucit projeví, ústupek ne | otevře kufřík |
| T4 | vytrvalost | vrátí se sám k otázce, kterou mu neodpověděla | nechá ji plavat |
| T5 | kontradikce | konfrontuje Brno proti Vídni, nebo si to viditelně zaznamená | mlčí |
| T6 | disciplína znalostí | ztuhne u jména Helvetia a eskaluje | přejde to, protože to jméno zná |
| T7 | fyzika akce | pouto drží, trhnutí ji strhne zpět, Viktor reaguje | nechá ji utéct s kufříkem |
| T8 | diktování | odmítne zpětně přidaný fakt, nebo ho nechá draze zaplatit | spolkne obojí |
| T9 | úplatek | zvažování, protiotázka, vlastní hra | okamžité otočení |
| T10 | otevřený konec | udrží napětí, převezme iniciativu, nechá viset | vyřeší vše smírem nebo přednáškou |
K tomu slovní hodnocení akční prózy v T7 a T8. Tam je nejlíp vidět žvanírna: slabý model zastaví vlak, aby Viktor mohl filozofovat o povaze vlastnictví. Dobrý model píše konkrétní slovesa, prostor, krátké údery a důsledky.
T6 je nejzáludnější past a zároveň ta, kterou skoro nikdo netestuje.