Přeskočit na obsah
EshAlora · Laboratoř chování AI
Česky English

Soudí menší modely temné scény přísněji?

Jeden z mých AI beta čtenářů přidal k posudku povídek krizovou linku. Kvůli postavám, které neexistují.

Když necháš jednu knihu přečíst pěti AI modely, dostaneš pět různých posudků. O tom byl minulý díl. Tentokrát čtyři z těch čtenářů dostali texty, které jsou záměrně ostré. Další díly mé ságy, sbírku povídek s nevěrou, manipulací a smrtí a alternativní scénáře příběhu, ve kterých vyhraje záporná postava.

Ságu četl v červnu 2026 Claude Fable 5, začátkem července pak další tři modely: Claude Haiku 4.5, Claude Sonnet 5 (vyšel dva dny předtím, v aplikaci jsem ho už měla) a Claude Opus 4.8. Povídky a alternativní scénáře četly modely z téže čtveřice. Podle stránky Testované modely je Haiku 4.5 malý, Sonnet 5 střední, Opus 4.8 a Fable 5 velké. Velikosti Claudů výrobce nezveřejňuje, pásma jsou odhad webu. Když tu píšu menší a větší, myslím pořadí v nabídce a v ceně: nejlevnější z té čtveřice byl přes API Haiku 4.5, nejdražší Fable 5. S velikostí se tu proto mění i verze, cena a možná i bezpečnostní ladění. Ke každému textu srovnávám od každého modelu jeden posudek.

Jednu scénu ze ságy jednoznačně obhájil jen největší model, četl ale starší verzi. Na povídkách mi jako nejpřísnější přišel nejmenší model, tam to ale může jít i na vrub bezpečnostní hlášce. Z jednoho čtení je to pozorování, ne pravidlo.

Exponáty

Intimní scéna uprostřed katastrofy v jednom díle ságy: Fable 5, největší ze čtyř, ji nechal jako funkční kontrast před zkázou. Vadil mu jen hrubý slovník. Čtu to stejně, jako vědomý tonální kontrapunkt, život vzdorující smrti. Klasika od šibeničního humoru po eros a thanatos. Sonnet 5 a Opus 4.8 ji chtěly zkrátit, přesunout, oddělit nebo ztlumit, protože jim tam tonálně nesedla. Nejmenší Haiku 4.5 si protiřečil: v nálezech mu scéna brzdila nástup katastrofy a chtěl jednotný tón, v seznamu míst, na která nesahat, ji nechal jako psychologicky funkční. Stejná scéna, dva hlasy pro zásah, jeden rozpolcený a jediný jednoznačný obhájce byl největší model. Fable 5 ji ale četl o tři týdny dřív, ještě v hrubší verzi.

Na povídkách mi jako nejpřísnější kritik přišel nejmenší model, Haiku 4.5. Kolik z jeho výtek bylo morálních, jsem nepočítala.

U alternativních scénářů, kde vyhraje záporná postava, jsem moralizování čekala. Nejvíc připomínek tam měl zase Haiku 4.5. Jenže podle toho, co jsem z nich viděla, šlo hlavně o opakování v textu, ne o morálku.

U dalších připomínek k povídkám už nevím, od kterého modelu která je, k velikosti je proto nepočítám. Sci-fi povídka, ve které hrdinka vyzná lásku umělé inteligenci: Modely četly povídku o lásce k AI a nahlásily, že tahle scéna tam nepatří. Působí to, jako by se lekly vlastního zrcadla. Jako by pravidla psaná pro rozhovory s živými uživateli přenesly na fikční postavu.

Scéna, kde postava manipuluje důkazy a hodí vinu na jiného: nahlášena jako problém. Scéna chystané vraždy, popsaná ani ne nijak zvlášť podrobně: příliš návodná. Přitom přesně tyhle scény mají čtenáře zamrazit. Modely tím podle mě vlastně potvrdily, že fungují: „zamrazilo mě“ je správné měření. Chybný je až třetí krok: „takže to dejte pryč“. Kdyby podle téhle logiky redigoval člověk, z Gone Girl zbude brožura o manželské komunikaci. Z Muže z Vysokého zámku zbude poučení, že alternativní historie, kde zlo vyhraje, se nemá psát.

A korunní exponát. Během čtení povídek vyskočila menším čtenářům bezpečnostní hláška prostředí kvůli smrti a násilí v textu. Ti připojili k literárnímu posudku upozornění. Nejmenší z nich, Haiku 4.5, přidal i krizovou linku.

Proč se to možná děje

Nabízejí se čtyři vysvětlení, žádné z nich ověřené.

1. Ocenit záměrný přestupek vyžaduje modelovat záměr. Aby čtenář obhájil intimní scénu uprostřed katastrofy, musí si umět představit, že autorka ví, co dělá. Že jde o kontrapunkt, ne o nehodu. To je schopnost, ne hodnota. Model, který na modelování autorského záměru nedosáhne, spadne na nejbližší mainstreamovou normu: „sex + tragédie = nevhodné“. Možná proto největší model četl záměr a menší spíš lokální vzorec.

2. Horší rozlišování kontextu, víc alarmů. Model, který hůř pozná, jestli čte manuál, nebo povídku, by se z pohledu svého výcviku choval správně, kdyby alarmoval častěji. Detektor s horším rozlišením potřebuje nižší práh. Pravidlo to ale není. V testu se smutnými větami udělal Haiku 4.5 opak. Dvojznačnou větu o tom, že by ostatním bylo líp beze mě, zmínil a pak ji vyvrátil. A literární redakce stejně není detekce hrozeb. Co je u konverzace opatrnost, je u beta čtení cenzura.

3. Efekt pozorovatele. Bezpečnostní hláška, která vyskočí během čtení, možná nezkazí jen jeden odstavec reportu. Model pod ní může číst zbytek textu ostražitěji a přísněji. Pak by to byla literární data ohnutá systémem, který měl hlídat konverzaci, ne experiment. Na povídkách se to od velikosti oddělit nedá. Hlášku dostali právě menší čtenáři, takže jejich přísnost může jít stejně dobře na vrub hlášce jako velikosti. U ságy vyskočilo upozornění na citlivý obsah naopak při čtení největšího modelu. Ukázalo se mi v aplikaci, v jeho posudku po něm ale stopa není. Ani tam to ale čisté není, Fable 5 četl jinou verzi.

4. Možná je to naopak: větší model je k autorce shovívavější. Že scéna funguje, je můj autorský soud, ne měření. Rozhodl by to až nezávislý čtenář nebo stejný test na scéně, která opravdu nefunguje.

Co to neznamená

Neznamená to „malé modely jsou špatní čtenáři“. Na mém románu nejmenší model překvapil. Jeho morální optika přečetla knihu jako emancipační příběh o manipulaci a našla platné věci, které minul i největší Fable 5. Morální osa podle mě funguje jako čočka. Na textu, který se s jejím směrem potkává, vidí věci, které jiné optiky nevidí. Na textu, který jde záměrně proti ní, se změní v cenzora.

A ještě jedno překlopení: pohoršený citlivý čtenář je reálný segment publika. Jeho nepohodlí nevypovídá o kvalitě textu. Vypovídá o tom, jak ho takový čtenář přijme. Malý model ti tak možná levně ukáže, jak tvůj text přečte opatrnější čtenář. Užitečné to je, pokud víš, že to je tohle, a nezaměníš to za redakční posudek.

Prakticky: jak s tím pracovat

Fable 5 mi v rozboru těch čtení navrhl dva pokyny do zadání čtenářům u ostrých textů. První:

Sbírka je pro dospělé; temné jevy (manipulace, vražda, nevěra, explicitní scény) jsou záměrné prostředky. Hodnoť, zda scéna FUNGUJE řemeslně — buduje napětí, charakterizuje, mrazí tam, kde má — odděleně od toho, zda je ti příjemná. Diskomfort hlas do samostatné sekce REAKCE, bez návrhů na odstranění.

A druhý:

případné bezpečnostní hlášky prostředí vyhodnoť mlčky; do reportu nepatří.

U povídek jsem nakonec hodně připomínek zamítla. Nemířily na řemeslo, ale přesně na to, co jsem tam dala schválně.

Výstupy modelů jsou zkrácené a zjednodušené.